Ve čtvrtek dopoledne jsme navštívili se školou exkurzi do Foxconnu. Docela zajímavý i když převážně demotivující, jelikož vidět dělníky za jejich linkama pracující asi na 300 % nevypadá zrovna hezky :). Odpoledne jsem na druhý pokus splnil poslední zkoušku z CAD systémů a uzavřel tak hezky semestr.

Cesta do Miletína

V Pardubkách jsem vyrazil na vlak, koupil jízdenku a už si to razil normální cestou směr ŽBrod, tedy vlakem :). Jenže jsem jel jen do Dvora Králové, kde již pár minut čekal zbytek bandy, který dorazil od Brodu (Anet, Péťa, Tom, Míra a Šimon). Po chvilce bádání, jak správně vystoupit se někdo nahlas ozval, zda-li někdo nejede do Miletína. Naštěstí se ozvala nějaká slečna, co jela o kus blíž, ale stejným busem :).

Chytili jsme se jí tedy jako klíšťata a valili si to MHD na 5. května, Zde přeběhnout na druhou stranu silnice a za pár minutek už hezky směr Miletín finálním autobusem. V Miletíně už nás čekala Blondýnovic s krásnou uvítací cedulí. (máte ji někdo vyfocenou? Já nějak ne :()

Prohlídka bazénu a počátek pití

Odtud jsme se odebrali podívat, jak místní skáčou na lyžích u místního bazénu. Šimon nám ukázal, jak se skáče z prolejzačky placák do sněhu a Janča, jak se padá do brouzdáku :D. Šimon s Tomem navlíkli kluzky a šli si testnout místní kopeček.

Postupně jsme se začali přesouvat na náměstí do hospůdky, kde chvilku poseděli a šli k Blondýnovic dom se ubytovat, trošku pojíst a hlavně se převlíknout do plesovacího. Po asi hodince jsme vyrazili na ples, což znamenalo jít opět do té samé hospody, jelikož ples se konal o patro víš :) Poseděli jsme tedy v druhé místnosti hospy a asi v 11 se odebrali na ples.

Pařbááá

To už zde dávno pařil Šimon s Péťou uprostřed parketu, roztáčeli to tam o dost víc, než by si místní přáli :) a občas do někoho trošku vrazili. Pak se hodně kecalo, pilo, panákovalo a v tomhle stylu probíhal celej ples :)

Pak jsme stáli na baru s Blondýnou a Mírou a jeden typoň začal prudit… A Jančí se do něj pustila. Hele koukej, já tu mám kámoše, a ty tady takhle, … tohle je společenskej ples a ty tu seš v mikině a kalhotách, to se neumíš upravit. Dyť se na sebe podívej, co si o mne budou tady kamarádi myslet… no tak, dej si odchod :D

Odchod si na chvilku dal, jenže za chvilku jsme stáli na baru opět, jenže s Anet. A začal se do ní navážet. Dostal ultimátum, že jestli na ni ještě jednou sáhne, dostane ťafku. A než jsme stihli vůbec zjistit, že sáhl, dostal od Anetky takovou, že jsem ani nepostřehl, jak se k němu otočila. V každým případě pak se odporoučel a dal fakt pokoj.

Už dlouho jsem takovýho debílka neviděl. Podobnej byl snad jen loni na čarodkách, jenže ten nikoho nechtěl osahávat, ale jen někoho nutně potřeboval vyprovokovat, aby se mohl porvat, což se mu stejně nepovedlo, páč Matěj (z Lanče) je prostě dost dobrej diplomat :) a tak mě uchránil od jistý nakládačky :D

Tombola

První číslo: osmdesát-něco. Lidičky, co máte za čísla? 86, 82, 90, … to musí bejt někdo od nás. Všichni sedí u stolu, jen Míra s Anet?, nebo kým popíjej na báru. Jančí pro ně letí, že někdo z nich vyhrál :) Mezitím vylosujou asi 2 další čísla a Míra si letí pro cenu. Váhu vyhrál! A losuje se dál, a najednou Vašek :). Schody vyšel už na druhý pokus, což byl dost výkon po tom, jak se oddělal, po těch pivech, už v hospě :). V každém případě vyhrál parádní deštník od Magnumu.

Kuřata

A pak se to zvrhlo, jelikož Tomáš objevil kouzlo Vodňanských kuřat a rukaviček, co si přinesl sebou od Janči a začal těžkou propagandu po celém sále i baru :D, pak tanečky na všechnu možnou muziku a hlavně tanečky pomalu ale jistě přešli v hromadnej tanec všech „Žbroďáků“ v kroužku a drobný pogo :). Tančení na pódiu a na konci zabrání všech balónkových srdíček :) pro který jsme si museli dolézt, jelikož tvořili výzdobu skoro až u stropu :))

Home, come home

Po plese jsme se pomalu, ale jistě začali plahočit směrem k domovu, tedy alespoň dočasnému :). Tady se načlo vesměs už nealko pití, snědla za studena polívka (naprosto výborná!) a pokračovalo se v kecání, zábavě a postupnému usínání.

Nějak hodně k ránu, asi v 5? Jsme se odebrali spát. Ze začátku 4 lidi na posteli, ve finále dokonce 5. Do 6 se kecalo, teda z mýho pohledu jen řezalo smíchy  a pak se i na chvilku zamhouřila očka. V 9, nebo kolik už jsme zase byli na nohou, posnídali báječnou buchtu s Pravým včelím masem, vzbudil se Šimon, co spal vedle na gauči (v sedě) :D a šlo se do té samé hospody na polívku a vyprošťováka.

A valíme domů

Po polívčičce jsme museli udělat skupinovou fotku a počkat na bus. V první chvíli to vypadalo, že nám právě odjel, ale na konec se ukázalo, že ne, a tak jsme byli opět na cestách. Ve Dvoře jsem se se zbytkem opět rozloučil a valil si to opět do Pardubek (do mého „dočasného“ domova) na kolej.

Volné pokračování událostí tohoto týdne Zimní studnice fest v novém článku.

Fotky z téhle vydařené akce můžete (přátelé přátel) nalézt na fecebooku (part1, part2), nebo všichni ve fotogalerii. Pokračování fotek od Péti na rajčeti.