… aneb jak se od bláta zamazat a ještě se stihnout opálit

Čtvrtek – odjezd z Pce

Nějak odpoledne doráží Áňa do Pce, sháníme holínky, 300 u Vietnamců  se nám zdá moc a nakonec je nekupujeme. Přesun na kolej, kde balíme věci, kterých je relativně hodně (celý batoh, kterej se nafouk spacáky, stanem a dalším harampádím :)). + batoh s jídlem. Po dalších potřebných věcech nakonec vyrážíme na hlavák a razíme si to směr Hradec Králové – Týniště – Žamberk.

V Žamberku už nás čeká docela nemilé, ale očekávané přivítání a to slabé poprchávání a hlavně stanové městečko již teď ponořené do vrstvy bláta. Stavíme tedy stan, vybalujeme a pomalu se vydáváme do víru festivalu. Před vchodem usuzujeme, že holínky za 300 byli drahé a tak pořizujeme jedny za 350 nebo kolik, ale oproti converskám je to dobrá změna, rozhodně k lepšímu :).

Posloucháme Tři sestry, balíme to, jelikož je fakt dost šílené počasí a zima a odebíráme se dát festivalu dobrou noc.

Pátek nesoucí se v duchu usychání

Sluníčko pálící do stanu nás probouzí svým žárem a dusnem uvnitř stanu dost brzo. Probíráme se, a pomalu si uvědomujeme, že bez opalovacího krému to dnes asi nepůjde. Změna od předešlého dne asi o tři sta procent, ale k lepšímu jednoznačně.  Bláta je všude nechutně moc, ani nechceme vidět, jak to vypadá v areálu.

Jdeme se nadlábnout do města a nakoupit zásoby na nadcházející dny.  Vím o picérce na námku z ročníku 2008, a tak ji nakonec docela rychle i nacházíme. V Žamberku jako by se čas zastavil, i tu váhu v průchodu k pizzérii tam mají :).

Cestou zpátky se otáčíme v konzumu pro zásoby pitiva a jídla a hurá nahoru do kopce směrem k festivalu.

Od stanu si to pak už míříme za muzikou, potkáváme Bušmu a spol., pár dalších známejch a užíváme si stále ještě blátivýho terénu za slunečného dne.  Bláto pomalu, ale jistě nabírá suššího charakteru a polehoučku zase následně promoká večerní rosou. Mezitím stíháme několikrát dojít ke stanu, načerpat novou dávku trošky alkoholu a zase se vrátit směrem na festival. Při západu slunce zkoušíme „umělecká“ fota, která se nám moc nedaří, naštěstí tu nejhezčí fotku jižž máme s oblohou směrem ze stanu :). S postupujícím večerem a ubývajícími silami se odebíráme do říše snů.

Sobota – teplo i na robota

Probuzení ještě větším horkem, než včerejšího dne. Horko začíná nabývat neúnosných rozměrů a my se začínáme zajímat o možnost vyklopení opalovacího krému na všechny partie těla, kam se slunce má možnost podívat.

Asi v jedenáct vyrážíme opět do města na oběd – výborné kuře prodávané naproti konzumu. Následně hledáme bankomat, odpočíváme v místním parčíku a opět nakupujeme zásoby na nadcházející odpoledne. Hlavně tedy právě opalovací krém a nějaké to pití, jelikož v tomhle parnu se bez tekutin už nedá žít.

Cestou jak do města, tak z něj ukořisťujeme plechovky s chlazenou Coca-Colou která je dost osvěžující :). Chvilku se válíme u stanu a potom jdeme na kapelky. Po vyčerpávajícím poslechu pobalit do stanu a chrnět.

Ráno dobalit stan, vyrazit na nádro. Tam nás čeká nepříjemný, ale očekávaný překvápko a to asi milion dalších lidí, co se rozhodlo jet dopoledne domů. Přijíždějící vlak si z nás dělá s dvěma vagónky docela srandu, ale dobrá, tak nějak na stojáka se tam vecpáváme a jedeme, asi dvě zastávky, do Letohradu. Tam naštěstí přestup na již rozumnější vlak, kde se dá i sednout :).

Pokud máte  zájem o nějaký fotky, jsou dostupné na fotky.trtkal.net – JamRock2010.

Přeji hodně krásných slunečných (ne přehnaně horkých) dnů a festivalových nálad.