Na facebooku mi někdo poslal pozvánku na Proti proudu fest. Samozřejmě jak jde o fest neváhám se podívat na podrobnosti. Zjišťuji, že se koná kdesi v dáli v Moravských Budějovicích a že je zadara. Do festu zbývá možná ještě měsíc a tak si ho zaklikávám jako Možná a třeba až to bude aktuálnější, se  podívám na další podrobnosti.

Jak na fest

S Ráďou se domlouváme, že by bylo fajn se na fest jet podívat. Ovšem je tu drobný problém, který vyvstává z plánování cesty a tím je doba cesty a cena. Cesta vlakem trvá bez mála pět hodin a cena je kolem tří set za osobu a jednu cestu, tedy ve finále dost drahej festival na to, že je zadara :).

Ještě dává vědět Figin, že by taky celkem jel a když už, tak autem. To se nám začíná líbit a při zjištění ceny za jakou by tam jel nabídku hned bereme, nehledě na to, že cesta se vejde do necelých dvou hodin.

Dáváme ještě vědět ostatním na face, že je místo a kdo chce jet taky. Nakonec máme jediného zájemce a to Tondu, takže pojedeme ve čtyřech.

Festival

Areál nacházíme v podstatě okamžitě, překvapuje nás naprosto pohodová vstupní kontrola, jelikož jediný vznesený dotaz je „Nemáte sebou nějaký sklo?“ a jinak bez jakékoliv kontroly. Sklo je jasný problém, jelikož nikdo nechce být pořezaný od hlavy k patě.

Razíme si projít část malého ale celkem hezkého areálu a poslechnout první naší kapelu. Nikterak nás neuchvacuje a tak se vracíme k autu pro stany. Stavíme je. Celé městečko je v prostorách areálu, tedy celkem dobrý základ pro to nemít stan vykradený.

Posedáváme kolem stanů a následně jdeme poslechnout naše oblíbené Fast Food Orchestra. Tondu si tam obšancovala nějaká místní selka a snažila se s ním vyvádět psí kusy, což se mu nelíbilo a tak na nás udělal psí smutné oči říkající jedinou zprávu „pomóóc“, které se mu od nás pařících nedostalo (pardon :D), jelikož jsme se na jeho účet bavili :)

Po FFO dorazila na scénu  Vypsaná fiXa na ní se držíme opodál a spíš kecáme, než paříme.

Následně si užíváme naprosto perfektní vystoupení kapely Schodiště, která dle mého má co nabídnout a vystoupení si nikdy, pokud můžete, nenechte ujít.

Po Schodišti se na scéně objevují Discoballs, moje srdcová kapela na kterou nedám dopustit. Skvělé hudební vyžití a zapaření na plné pecky.

Po Koulích se odebíráme pomalu chrnět, jelikož nás dále nic v programu neláká a jsme již celkem unaveni.

Tedy na viděnou třeba opět příští rok.

Pár fotek je k nalezení na: moji picase, pár fotek od Figina a několik dalších co zveřejnili pořadatelé na jejich webu.