Společnými silami s Aničkou jsme sesmolili při večerním povídání pohádku. Se svolením Vám ji tedy zde publikuji :) (původně článek mohl být publikován 14.3, ale nějak na to nedošlo, tak tedy se zpožděním :))
Za sedmero řekami, sedmero horami a néé, to je už oposlouchaný. V nedaleké vesničce žila byla Tetka Žblebtka, co měla kocoura Žroutfielda Tenhle kocour byl tak hubenej, že když kolem něho šla i myš, mohla se považovat za tlustou :) Read More →
Byla jednou jedna skleněná tyč. Byla to naprosto obyčejná průhledná tyčka, kterých se tam povalovalo spousty. Měla to štěstí a jeden človíček jí uchopil, tedy nevím zda-li to bylo tak úplně štěstí, ale přesto se již nesla. „Horko, je mi nějak horko, ale není to nepříjemné, spíš to tak krásně hřeje.“ Dostala se do zásobníku a ač to ještě nevěděla, byla již vyvolenou. Jednou z těch mnoha vyvolených, které si tím musí projít. „Horko, ale už ne tak příjemné, začíná mě to pálit. Au, au.“ Začínala se nořit do té pece, nelíbilo se jí to, ale už se to nedalo zastavit! Read More →
Jistě všichni znáte ten úžasný večerníček O Kubovi a Stázině. Kdo ne, měl by to napravit a běžet se na něj podívat (jen nevím, kdy ho budou dávat), jelikož o něm bude celé dnešní vyprávění.
Co mě vedlo k napsání pohádky? Viděl jsem Broďula na vlastní oči. Tedy přesněji jeho neskutečný výtvor, který jak se jistě dovtípíte bydlí nedaleko od nás dodnes. Jeho samotného neviděl již několik století nikdo, ale každý o jeho přítomnosti ví. Read More →