Byl to naprosto obyčejný pátek. Takový ten obyčejný o kterém víte, že se nemůže stát nic neobvyklého a ani to od něj nečekáte.
Vstával po čtvrtku, kdy nedělal nic zvláštního, o něco déle, než měl ve zvyku. Z jemu neznámého důvodu měl nutkání něco dělat. Dělat něco, co ho nebude fyzicky, ani psychicky moc unavovat a přesto si odpočine. Už měl dost toho furt jen někde sedět, nebo lítat. Prostě nakonec usoudil, že by nebylo špatné zase jednou uklidit. Nepřeháněl to. Jen to tak šolíchal, aby se neřeklo a taky proto, že uklízet vlastně ani moc nepotřeboval. Bylo to spíš jen z toho divného pocitu nutnosti udělat něco, něco, ne tak obvyklého k jeho všednímu dni. Read More →