První 2 týdny ve škole

První den na koleji

Tak po delší pauze zase v Pce. První den hned mě tahalo všemožný lidstvo do 3 různejch koutů Pardubic na Open party, na Áčko a do Doláče za muzikou. Nakonec vyhrála muzika (jako pokaždý u mne) a tak jsme s Pavlou valili směr Doli.

Doláč

Po chvilce dorazil ještě Tonda. Doláč mě docela překváp, jelikož je to klubík dost malej, ale o to víc útulnej a bylo s podivem, že jsem v něm ještě nebyl :). Vzhledem k tomu, že všechny ty parádní křesílka už byla obsazená, tak jsme se uvelebili kousek před zvukařem a poslouchali. První kapelka byla výtečná. Druhá, pořádající akci, se mi až tak moc nezamlouvala. Mlaďoši a ne, že by jim to nešlo, ale když jsem zvyklej na jinčí kafe. Poslední kapela byla víc, než šílená. Teda šíleně vyhlížela jejich zpěvačka u který jste si chvilku mysleli, že vás zabije, pak zas že se nemůžete přestat smát a v zápětí tam v podstatě nebylo publikum a ona si tam zpívala jen pro sebe. V každým případě zanechala zajímavej zážitek.

Prostě počáteční nápor studentů je velkej

Pak že dáme ještě nějaký to pivko a ono ejhle, točený došlo. Tak, že povalíme o kus dál. Směr Áčko s tím, že tam bude Tombo, nebo někdo. No dorazili jsme 5 minut před zavíračkou a nikdo nikde (téměř). Vytáhnout Tomba z pokoje, že se jde na Rychtu.

Jenže ten den byl prostě smolnej a když jsme dorazili na Rychtu s tím, že konečně pořádný pivko, dozvíme se, že veškerý pivo je dávno dopitý. Takže už i s Tombem zase směr Doláč, že alespoň lahvový tam ještě maj. Měli.

Pohroma

Jenže taky už dávno nic nehrálo a tak pokračování – benzina a pak k nám na pokoj. Dlabem nějaký to jídlo, trošku se kecá (znáte mě, to moc nejde dohromady :D). No a takhle se otáčím, že něco ukážu na notebooku a ten lahváč blbej se tam připlet a šup a už byl v myši (dodnes jedno tlačítko trošku drhne), na podložce, stole, zemi a kouskem i na notebooku (naštěstí ne uvnitř). Vše dobře dopadlo.

Ještě se sjížděj nějaký klipy, muzika. Pak odpadá Pavla, odchází Tom a i já jdu chrápat.

Volejbalová neděle

Nějak moc jsem se ani netěšil, jelikož jsem nesehnal prostě spoluhráčku na plážák, přesto jdu, co kdyby někomu chyběl někdo do dvojice. Doráží asi 7 družstev a já s Davidem přebejváme. Takže nakonec skládáme ač tým, tak ne smíšenej, ale co, hlavní je, že vůbec někdo dorazil a může se hrát (plán byl asi 22 týmů)

Počásko docela ujde, jen je trošku chladnějc oproti včera. Hraje se každej s každým, takže 28 zápasů, každej tým 7. Je to na jeden set a tak to docela ubíhá, ač moje síly byly v tahu už po prvním zápasu. Trošku jiný pravidla, pohyb v písku mi moc nejde, skákat se v něm téměř nedá. Přesto se dostavuje euforie, jelikož mě to baví mnohem víc, než normální volejbal :). Nebojím se hodit tlamu do písku a tak se i snažím vybírat nějak šílenější míče. Prostě zábava, ale i příšerná makačka.

Nakonec jsme skončili asi 5., ale nešlo přece o výhru, ale o to si zahrát a já jsem tím pádem spokonejen človíček.

Šedivec

je jak jsem zjistil naprosto parádní hospůdka kousek od kolejí. Půlka pizzy a člověk jí málem ani nedojí. Suprové porce, dobré ceny. Jen servírka ten den byla nějak nabručená, ale co. Dáváme tedy zasloužený jídlo a pití a já se po chvilce odebírám na pokoj, jelikož mi nějak není úplně dobře (příšerný křeče do obou stehen a nejedení celej den až na tu pizzu, ani nějak nesedlo k těm dvoum pivům).

Takže se těším na další zápas v plážáku :).

Zvěřinec

Ve čtvrtek (8.10.) jsme razili (Štěpán, já, Pavla) do KD za Sto zvířatama. Jelikož jsme dorazili docela na čas a ještě nehráli, tak jsme i s Terkou, Danem a Zuzkou skákli vedle do hospůdky na jedno. Pak na zvěřinec, potkat se s Pavlinou (myslím) spolužačkou Káťou, loknout si od ní švestky a vystát frontu na druhý. Tam se objevuje Emil, kterej akorát dorazil, pak ještě Kate a hurá na plac. Hrajou parádně, je docela dost lidí, ale není to tlačenice, takže paráda :). V půlce udělali přestávku.

Vystát frontu na pivo. Cože? Tak tuhle frontu stát nebudem. „Řekněte si o kelímky a skáknem si nechat natočit vedle do tý hospody“, napadá mě. Štěpán skáče pro dva kelímky a už si to valíme do vedlejší hospůdky pro 3. :). A bez fronty, navíc Budvar a ne Géčko :D. Co víc si přát.

Pokračujeme na druhou várku muziky. Ke konci se pokoušíme o další ska vlak (Krásné zakončení „prázdnin ‘na cestě’“), ale není tu to správné obecenstvo, který by se chtělo přidat :'(. Takže po prvním kolečku to balíme.

A finýto. Takže kam dál? My Rychta (zbytek Rychtář Club). Kate nás hází autem až k FESce, úplná paráda. Dáváme poslední dvě pivka, potkáváme ještě Davida.

Na pokoji jsme uklohnili parádní česněčku a pak chrnět :)

Slackline

Odpoledne razíme se Štěpánem na slack jen před koleje. Natahujeme něco trošku delšího (kolem 28 metrů přibližně) a pro mne je to výzva, jelikož nic delšího jsem od loňska nechodil (když nepočítám tu nepřejitou, jak jsem byl s Gabčou).

Štěpán si ji asi na 3. pokus dává a pro velký úspěch ji zrovna přejde i zpět :). Mezitím já zkouším tisíce pokusů a nic. Postupně se ale posouvám vždy o krůček dál. Na FB jsem napsal, že kdo ji dneska nedá je bábovka a to si nemůžu dovolit přece! Stále nic. Štěpán si ji dává po druhý tam a zase hezky zpátky. Další moje pokusy… A nakonec, nakonec jí potvoru dávám taky. To bylo radosti, to bylo smíchu. Nadšení :).

Akorát když jsme ji sundávali jel okolo David (nějak ho poslední dobou potkáváme často :D) a tak pro ukázku jsme natáhli jen kraťáka a samozřejmě si to zkouší :). Podle toho, že příště jde prej s náma ho to asi trošku baví. Je to prostě výzva :). Takže další spokojený kus dne za mnou.

Ponorka – Matthew’s workshop

V pátek ještě razím s Pavlou a Kate do ponorky (kde je už Dan) na Matthewsy. Docela kosa venku, já zas jen v mikině (blbec jeden). V ponorce vstup páďo, což je paráda oproti čtvrtečník 200,-. Mathewsy opět parádní. Po nich Kalkata, ta mě moc nebrala a pěškobusem na kolej. Kupodivu mi cestou zpět ani nebyla zima :)

Opět k véče celou asi čtyřporcovou polívku s houskama a chrnět. Nastavil jsem na NB vypnutí za půl hodiny s muzikou a ani nevím, že bych slyšel tu první písničku :)

Sobota

je celej den studijní. Vstal jsem, drobný jídlo a hned se vrhnout na cisco. Je to náročný už od začátku. Strávit přes nějakých 6-7 hodin jen nad ciscem je docela dlouhá doba. Pak pouklidit pokoj (jojo, už jsem setřel konečně tu politou podlahu :D), teď píšu tuhle šílenost a pak zas se vrhnout na něco do školy. Ještě, že je celý den venku hnusně a tak mě to nelákalo na slack ani kolo :).

Ještě jsem zapomněl dodat, že tu v Pce byl dneska dost parádní ohňostroj.

Takže zas se třeba někdy ozvu. Nyní na semestrálku z webovek :) (zase se ponořit do víru html, css a php. Ach jo)

Leave a Comment

Your email address will not be published.